Skořápka tuku

Môj experiment v češtine. Vopred sa ospravedlňujem za gramatiku.
Podpor scifi.sk 2 % z dane v roku 2024
Milan nepůsobil vůbec hubeně, ale na obou videozáznamech pozoroval Petr, coby externý podnikový detektiv, obrovský rozdíl. Petr už hodinu sledoval tyhle záznamy a chtě-nechtě si musel přiznat, že tenhle muž na sklonku svých padesátin prožil svůj objev Boha. Milan totiž na začátku smeny pristupil k svému pracovnímu stolu, z malých šroubku si na boku stolu udělal veliký křížek a zakaždým, když mu pomalý pás donesl černou formičku stredového zpětného zrcátka, se nad tým krížem prežehnal. Pak postupoval standartně podle pracovní instrukce. Jeho postup se navlas shodoval s postupem jeho mladších kolegů, až na to neustále pokrižovaní.
I Milanova predělávka z dobráckého tlouška na muže s normální postavou by se dala pričíst jeho nábožnému objevu. Prý před dvema lety se z niceho nic začal měnit, jenomže před mesícem mu jeho víra prestala pomáhat, nacož Milan zmizel z nástěnky pro zamestnance měsíce. Petr si to všiml i na nových záznamech, Milanová obličej se zarmoutila a ruka se třásla celou cestou při pokrížování.
„Jdu za ním! Možná mu vrátím tu jeho víru v Boha a on se vzpamatuje,“ prohodil ledabile k mladičkému výpočtáři s užaslým účesem.
„Zdar Bůh, příteli! Pozoruji, že jsi silně veříci,“ Petr si dal záležet, aby jeho poznámka nevyzněla jízlivě.
„No jo,“ zkormoucene zahlásil Milan, neodebírajíc svůj zrak od práce.
Jeho ruce pracovala automaticky, Petrovi se zdálo, že i kdyby mu zavázal oči, Milanove pohyby by by se nezměnili.
„A pročpak truchlivě?“
„Stejská se mi,“ odpovědel Milan neurčite a odvrátil svou načervenalou tvář.
Petr i přesto uvidel malou kapku na špičce jeho oka při kořeni nosa. No nezeptal se, domyslel si, že nejspíš to bude jeho Bůh, který mu chybí. Místo toho se protáhl k Milanovnu kříži. Přišlé kusy mu podával a když Milan jeden kus odklízel, drobnoučke šroubky máchnul do krabičky k ostatním. Další kus mu nastavil nad domnělým křížem, aby si Milan nevšiml změnu. Následně mu podával chybné vzorky, no Milan pracoval jak neřízena střela a ukládal je do plastové bedny mezi dobré kusy.
Následně skusil Petr udělat z kríže kruh či trojuhelník, avšak Milanove ruce se križovali s takovou samozřejmostí, že Petr začal pochybovat, jestli Milan vůbec vníma tuhletu realitu.
„Yxilo, je spět! Omlouvám se, galaktická policie mi znefukčnila destabilizátor, že jsem zapomněl, kde z časové linie mám vystoupit,“ od Milanovho srdce se ozval znenadání tenulinký hlas s chrapčaním podobný rádiovému vysílání zo šedesáti let.
„Kdo je Yxilo?“ zeptal se Petr.
„Nepovím,“ Milan se tvářil zarputilě, no i tak Petr postrhl mimovolný usměv na jeho obličeji.
Petr obešel Milana. Ten si v tu chvíli všiml, že jeho kříž není křížem, ale pěticípou hvězdou. Zamhouřil obočím, no úkosem mrkl na Petra, jestli si ho všíma. Petr vybíral cbybné kusy a ještě jednou prošel ponad hvězdu. Tentokrát je Milan odhalil, že jsou špatné.
„Jo, takže ten tvuj Yxilo ti pomáha,“ sucho skonstatoval Petr, prohrabavaje rukou sví rednouci vlasy nad uchem.
Milan nic neřekl. Jenom se čudně ušklibil.
„O prestávce se za mnou zastavte,“ prikázal Petr, „v zasadačce na prvním.“
„Nedalo by se radši v parku? Nechci aby mé šéfstvo zistilo, proč se mi tak daří,“ Milanove oči se prosebně klouzali kolem, aniž by jeho ruce přestali kontrolovat zbylé kusy.
Téhož dne odpoledne se oba dva chlapi zišli v nedalekem parku. Okolo Milana se šířila hezká vůně drahého šampónu, i Milan vyzeral elegantneji než u pasu.
„Tak povídejte,“ řekl Petr a rukou naznačil si sednout na lavičku.
„Ne, radši se budu procházet.“
„Dobře, ale spusťte, nech mi firma nemusí kvuli vám platit dlouhé nadčasy.“
„Všechno to začalo jednou v noci, kdy Yxilo omylem přistál na mém stromu. Došlo mu mazivo a jelikož jsem strojař, tak sme vyzkoušeli všechen tuk, tak z kuchyně jako i z garáže. Některé by ušli, jenomže se rychlo minuli.“
„A pak jste mu objednal nejakej super nadupanej z internetu?“
„Né. Pak sem upad a jeho loď mi prořízla kůži. Do jeho lodi se dostal ten můj tuk a jeho loď nejenže vzlétla, ale i tých pár kapek mu vydrželo hodně dlouho. Pak skrz jeho technológii jsme zkusili i orgánovej tuk a to byl teprve ten super nadupunaj, ale ne z internetu, nýbrž ze mě.“
„No a co to ma s tým spoločného?“
„Poněvač se mu to zalíbilo, přišel na nápad můj tuk prodávat na sví planetě jako super mazivo pro ich vesmírní lodě.“
„Tak proto jsi tak zahadně schudl!“ Petr si pískl.
„Jo. A tak jsme uzavreli dohodu. Já mu dám svoj tuk a on mi zato pomuže s moji práci. Já jsem tak mohl denno denně pribírat a on nalitej tuk vysával do svých kontejnerů. Pak ulítl, prodal a mal z toho i on vyděláno.“
„A ten destabilizátor?“
„Něco jako časovej stroj. Jelikož by inak nemohl tak rýchle lítat tam a spět. Prostě, cestoval nejen prostorem, ale i časem. Ale detaily po mne nežádejte, ty já neovládam.“
Petrovi se protočili panenky, proto se Milanovi vedlo tak dobře. A to i na galaktickou úroveň.
„A jakpak funguje tí vaši čary-máry.“
„Jednoducho. Kříž je kovový podklad, který odráží louče k Yxilovi. Ten urobí mikroskopický 3D skener kusu a já když se pokrižuju, na srdci ucítím slabé vibrovaní. Anebo slabé pípnutí, když je kus špatnej.“
Sotva to dopovědel, okolo Milana sa začínala tvorit jakási mydlová bublina.
„Né, ja nechci!“ Milanuv hlas jse ozýval jaksi z povzdálí.
„Ale pudeš, nebo tě unesu mladého,“ Petr spoznával Yxilov hlas.
„Prosím tě, nech mě. Jenom si byl dlouho pryč, tak jsem střádal a nechutnalo mi jíst.“
„Zapomeň! Na naši planetě te vykŕmime až-až.“
„Pomoooo….“ Milanuv výkřík slábnul až docela zmizel.
I mydlovej míč o Milanovi velikosti zmizel a Petr jen nevěřícky kroutil hlavou. Promnul si tvář, a zamíříl k nejbližšímu baru, na to třeba pořádnou sklenku Metaxy a na všechno snad dozítřka zapomene.

Anonymný jednorožec

Anonymný jednorožec
Mám mnoho tvári, na mojom chrbte jeden z vás statočných autorov docvála do cieľa a stane sa víťazom anonymného kola Fantastickej poviedky.

Diskusia

Veles
Zas budem prvý hodnotiť? No čo už :D
Príbeh bol obstojný neurazil, aj keď už som čítal podobné (mimozemšťan pristane, nevie si pomôcť, zachráni ho nejaký kúsok z človeka), čiže to je v poriadku. Tá čeština... nie som Čech, to by bolo najlepšie ak by sa Lucia vyjadrila, no aj tak som tam videl hŕbu chýb. Nehovorím aby si nepísal po česky, ale skús potom výslednú poviedku ukázať niekomu, kto plynule hovorí po česky, alebo to skús možno prehnať cez Google Translate? Tuná si neodvážim tipnúť autora.
01.05.2022
ama_rilla
Čeština by potrebovala doladiť, aj to aj príbeh. Nápad môže byť, celkom vtipný, ale spracovanie by potrebovalo trošku viac času a snahy - priestor by tu bol. Na začiatku máme nejaké pozorovanie, záhadu, čo sa to deje s Petrom, no následne o pár riadkov na to už máme polopatistické vysvetlenie. Ten záver som veľmi ani nepochopila, prečo uniesli Petra, keď mali v Milanovi spojenca? A Milanovi je to teda jedno? O postavách tiež nič nevieme, iba to, že Milan bol tučný a teraz je menej... Takže chcelo by to dlhší príbeh, viac prepracovať postavy, vymyslieť nejakú zápletku.
01.05.2022
Olex
Ahoj,
neviem, kde sa vzala motivácia autora napísať text česky. Príbeh je originálny a zaujímavý, keby ho autor ešte upravil, mohla to byť výborná poviedka. Tá čeština je tragická. Škoda.
01.05.2022
Marco Ottra
Námet je zaujímavý a podľa mňa máš v rukách príbeh s potenciálom, ale súhlasím s komentármi hore, chýba tomu lepšia zápletka a rozpracovanie postáv.
Čo sa týka češtiny, fajn je si to prehnať cez korektúru vo worde. Tá ti červenou podčiarkne aspoň všetky slová, ktoré do jazyka nepatria. :)
01.05.2022
Kei
Ou, ou, ou... Tá čeština zabolela. Chápem nutkanie písať v iných jazykoch, tiež ho občas mávam, ale ak to autor nerobí často, tak naozaj je potrebné prejst slovo po slove so slovníkom, alebo viac čítať česky, prípadne skúšať s niekým kto česky vie rozprávať. Je tam dosť veľa chýb a aj elementárne slová nepreložené. ich by malo byť jich, obličej je mužskýho rodu, teda nemôže byť milanova, atď. Na niečo určite upozorní aj kontrola gramatiky vo worde, ale nie na všetko, lebo máme aj spoločné slová s iným významom - napríklad slovo stávka - u nás si ľudia stavia v nejakej kancelarii a v čechách stávkujou pracujíci (štrajkujú)
Chce to hodně číst, a ještě víc číst v češtině. Český jazyk pro slováka není tak snadný, jak by se zdálo.
Ok, k príbehu - pobavila som sa. zopár vecí bolo nejasných ale nie v miere, aby sa nad tým nedalo mávnuť rukou. Chcelo by to trochu prehĺbiť postavy a trochu okoreniť, na humornú poviedku je tam málo humoru, na normálu je trochu pomalá, ale môže to byť aj tým jazykom, ktorý škrípal a odvádzal pozornosť. Ja ak by som ju ešte trochu preškrtala, lebo nie je veľmi proporcionálna, a prípadne by som ju viacej zdramatizovala a dotiahla niektoré nejasnosti.
01.05.2022
Ray Janonoff
Mohlo to byť fajn, príbeh jednoduchý, ale viem si predstaviť rozvinutie viacerými smermi.
Rozumiem aj, prečo skúšať poviedku v češtine, hoci sa dá napísať poriadna tuzemská a rovnako poriadne preložiť.
Osobne som skúšal skôr jednu postavu, takže v češtine bola len priama reč, výnimočne myšlienky.
Žiadna sláva.
02.05.2022
8HitBoy
Kamoš Čech sa vyjadril že “Literally nerozumím, o čem se tam píše”, čo asi naozaj nie je dobrá vizitka. Príbeh čiastočne pobavil, nápad to bol vtipný, aj keď nedotiahnutý. Forma ale nebola hodná poviedkovej súťaže.
02.05.2022
Veles
"Pokrm každému telu" od Zenny Henderson mi to pripomína, konečne som našiel tú poviedku :D Nápad to má podobný, mimozemšťan ktorému pomôže časť z človeka (tu je to tuk, v tej poviedke si musí z neho odhryznúť aby prežil).
02.05.2022
Cpt. Ko Alia
toto som tuším videl prednedávnom na blogu pravdy. ale tam bolo tuším menej chýb. nič moc teda.
03.05.2022
Pospíšilová.luca
Ehm... wtf? Omlouvám se, ale to bylo to první, co mě napadlo. Taky jsem přispívala ve slovenštině, ale nechala jsem si to přeložit od kamarádky slovenky, aby to nedopadlo takto. Neber to zle, ale tohle už prosím nedělej. Dost to zkazilo dojem z povídky, která měla jinak docela dobrý potenciál, kdyby byla propracovanější a čistě slovenská. Ale chybami se člověk učí, no ne? 😉
05.05.2022
Ak sa chcete zapojiť do diskusie, musíte najprv poviedku ohodnotiť.