Martina Pavlicová
Z textu jsem měla pocit, že má autor velkou představivost a užívá si budování světa. Bohužel jsem se v tom nějak ztratila. V první části je ten svět barevný a plný trilkování ptáků, ale v poslední části se píše, že "Po pestrofarebnom pralese, plnom rastlinného i živočíšneho života, nezostala ani stopa." Co se mezitím stalo? Při čtení jsem se ztrácela v tom, o kom nebo o čem text vlastně je a co je důležité a co jsou jen podpůrné postavy nebo součást worldbuildingu. Bylo to hodně zajímavých fragmentů, ale nenašla jsem jasný oblouk a jasnou linku. Každopádně mě zaujala autorova představivost a zajímavá mytologie a ráda si přečtu víc.
19.04.2026
