Chainsaw Man 1: Tokijský masakr motorovou pilou! (recenze)
Připravte se, muž s motorovou pilou namísto hlavy a rukou se vřítil do českých a slovenských knihkupectví! A že je připraven řezat všude kolem…
Pokud se zajímáte o japonský komiks a v poslední pár měsících jste nežili pod kamenem, určitě jste o Chainsaw Manovi alespoň zaslechli. Obzvláště s anime adaptací z minulého roku vzal celou komunitu fanoušků japonské animace útokem, kdy v současnosti nemůžete jít na jakoukoliv akci s anime tématikou bez toho, aniž by na vás postavy z franšízy neskákaly na každém rohu. Také i načasování českého vydání nemohlo být lepší: strefilo se totiž přesně do té doby, kdy všichni se zatajeným dechem očekávali, jaké reálně bude nejočekávanější anime roku. Konec ale s anime, my se tu dnes budeme bavit o manze, konkrétně o prvním svazku širokou veřejností milovaného motoropilového muže. Pojďme se podívat, o co že vlastně jde.
Kluk s jedním varletem a ledvinou
Dendži to v životě nevyhrál. V mládí osiřel a po rodičích mu nezbylo nic než závratné dluhy japonské mafii, jakuze. V den otcova úmrtí mu navíc bylo oznámeno, že buď sežene do dalšího dne 700 000 jenů (necelých 5000 €, pozn. redakce), nebo se může rozloučit s vlastním životem. Shodou náhod se však ještě toho samého dne potká s malým zraněným ďáblem, který je napůl pes a napůl motorová pila, Počitou. Uzavře s ním smlouvu: pomůže mu dostat se ze smrtelného zranění a on mu na oplátku pomůže zabíjet ostatní ďábly, a vydělat si tak na živobytí.
Po pár letech zabíjení ďáblů a prodání oka, ledviny a varlete jeho dluh však stále činí na 38 milionů jenů. Z každého úspěšného lovu mu zbude jenom pár drobných, a proto je nucen žít velice nuzným životem, přestože obchodování s mrtvými démony na černém trhu vynáší vcelku balík. Jednoho dne je ale uprostřed noci povolán šéfem místní jakuzy na speciální zakázku do starého skladiště, kde mu je vlivem jednoho démona vražena kudla do zad… doslovně. Než však stihne Dendži úplně zemřít, spojí se svým ďábelským mazlíčkem a stává se z něj napůl člověk a napůl motorová pila. Po hektolitrech protečené krve a stovce uřezaných končetin ho ve skladu nachází speciální jednotka bojující proti démonům a jen bůh ví, jaké s ním mají plány.
Jatka, kam se podíváš
Není pochyb o tom, že jedním z předních prvků celého díla je jeho kresba. Surová, neučesaná a divoká kresba. Energie a pohyb vyloženě srší z každého akčního panelu, a vy se tak necháváte s každou stránkou unášet jejím zběsilým tempem. Naopak zase roztřesenost jednotlivých linek pomáhá dodávat pocit drsnosti a neučesanosti každé scéně, díky čemuž nikdy nezapomenete, v jak krutém a nespravedlivém světě se příběh odehrává.
Nutno však podotknout, že ne vždy se jedná vyloženě o klad. V naprostých vyvrcholeních akčních scén je díky množství linek a jejich nesoudržnosti velice jednoduché se ve všem tom pohybu ztratit. Nejedenkrát jsem se musel na daný panel nebo celou stránku podívat víckrát, abych byl schopný vůbec rozklíčovat, co se přesně na stránce děje. Ne, že by to bylo nutně potřeba, atmosféra a pohyb akční sekvence dokážou převést dostatečně dobře samy o sobě, ale osobně mám rád přehled o tom, na co se vlastně dívám.
Ty samé scény však i přes svůj osobitý styl jedou do velké míry podle již žánrově zajetých kolejí. Hustý hlavní hrdina s neskutečnou silou kosí ďábly všude kolem a vypadá u toho neskutečně drsně. Tuto jistou kýčovitost však skvěle rozbíjí osobitý humor, kterým se Chainsaw Man může právoplatně pyšnit. Dendži je totiž puberťák jak se patří: ke všemu přistupuje s notnou dávkou lehkovážnosti, z nikoho si nic nedělá a rád má poslední slovo. Přičtěme k tomu jeho správně puberťáckou nadrženost a máme uvařený koktejl neskutečně vtipného hlavního hrdiny, kterého si prostě nejde nezamilovat. Obdobně zábavný a osobitý je i zbytek hlavního obsazení, kdy úzkoprsý Aki působí jako skvělý Dendžiho protiklad a svérázná Power zase dohání všechny jeho osobnostní prvky do naprostých extrémů.
Tacuki Fudžimoto není jenom Chainsaw Man!
Přestože se Tacuki Fudžimoto proslavil hlavně díky svému příběhu o člověku-motorce, jeho odkaz sahá mnohem dál. Ještě před Chainsaw Manem si střihnul podobně drsnou mangu jménem Fire Punch, kterou bychom mohli přirovnat k takovým japonským postapokalyptickým The Boys. Kromě toho se v posledních pár let proslavil i díky svým one-shot mangám, kdy je příběh odvyprávěn vždy v rámci jedné útlé knihy. Pokud chcete upustit od tématu lidí se super-schopnostmi a místo toho se podívat na silné a tragické příběhy nadaných lidí, určitě si zkuste buď Look Back nebo Goodbye, Eri (naše recenze od 8HitBoye zde) přečíst.
Přestože se Tacuki Fudžimoto proslavil hlavně díky svému příběhu o člověku-motorce, jeho odkaz sahá mnohem dál. Ještě před Chainsaw Manem si střihnul podobně drsnou mangu jménem Fire Punch, kterou bychom mohli přirovnat k takovým japonským postapokalyptickým The Boys. Kromě toho se v posledních pár let proslavil i díky svým one-shot mangám, kdy je příběh odvyprávěn vždy v rámci jedné útlé knihy. Pokud chcete upustit od tématu lidí se super-schopnostmi a místo toho se podívat na silné a tragické příběhy nadaných lidí, určitě si zkuste buď Look Back nebo Goodbye, Eri (naše recenze od 8HitBoye zde) přečíst.
Drsné, ale přesto s duší
Ačkoliv se může dílo na první pohled jevit jako ujetá akční zábava bez nějaké větší myšlenky, nemohlo by to být dále od pravdy. Pod prvotní surovou a prvoplánovou vrstvou se skrývá ještě surovější příběh o jednom zlomeném chlapci, který poprvé v životě zažívá nefalšované štěstí. Jeho nadšení z pravidelných jídel, možnosti dát si na toust marmeládu nebo vřelého objetí nám pomáhá vybudovat si s Dendžim upřímný vztah. Střídání ujetých a vtipný scén společně s těžkými, emocionálními pohledy je tak skvěle vybalancováno, že si člověk nikdy nemůže být jistý, co přijde dál, ale zároveň to nikdy nepůsobí nemístně.
Jako zářný příklad slouží nechvalně známá Dendžiho hláška, kdy prohlašuje, že jeho životním snem je sáhnout holce na prsa. Naprosto povrchní a chlípný přání se vzhledem k situaci a emocionálnímu rozpoložení v tu ránu mění na silné vyznání zlomeného teenagera, který poprvé v životě pociťuje možnost na něco takového vůbec pomyslet. Může to možná působit lacině, pro něj jako postavu to však představuje jeho nejzazší sen, o kterém nikdy nečekal, že by se mu vůbec mohl splnit.
Silné atmosféry Fudžimoto dosahuje také skrze svůj styl kresby. Nejedná se o žádnou nadsázku, pokud budu tvrdit, že ho můžeme považovat za mistra neverbální komunikace v manze. Z pouhých pohledů, řeči těla a okolního prostředí je bez pomoci jediného slova (nebo minimálně s naprostým minimem slov) schopen vystavět jedny z nejsilnějších scén, na něž může člověk v bojové superhrdinské manze narazit. Dosahuje toho svým speciálním osobitým stylem, kdy rozložení panelů na stránce přistupuje podobně jako k filmovým snímkům. Při čtení tak vše plyne naprosto přirozeně a – napříč tomu, jak je celý příběh přitažený za vlasy – mnohem věrněji reálné situaci, než je u mangy obecně zvykem.
Pokud máte v manze už něco načteno a toužíte po svěžím a nápaditém způsobu zpracování akční „superhrdinské“ mangy, určitě Chainsaw Manovi dejte šanci. Připravte se na ale na neskutečně ztřeštěnou jízdu, ve které ta ztřeštěnost není pouze kladná. Pokud naopak nic moc načteno nemáte a do japonského komiksu teprve prorážíte, je potřeba mít na paměti ztřeštěnost námětu a zkusit se naladit na stejnou vlnu. Tak jako tak se jedná o dílo, které by žádný fanoušek současného komiksu neměl minout. Není holt divu, že sklízí celosvětové úspěchy jeden za druhým.
S mangou začal v roce 2011, kdy zaslal své první řádné dílo do soutěže časopisu Jump SQ. V následujících letech publikoval jeden krátký příběh za druhým a umisťoval se s nimi ve všech možných soutěžích. Zlom nastal v roce 2016, kdy začal na online ptaformě nakladatelství Šueiša jménem Šónen Jump+ publikovat své první dlouhodobé dílo, Fire Punch. Od té doby vydal spoustu dalších krátkých příběhů a samozřejmě také kolos jménem Chainsaw Man. V současnosti se po krátké pauze opět plně věnuje druhé části příběhu o Chainsaw Manovi a je jen ve hvězdách, s čím nás překvapí v budoucnu.
Hodnocení: 90 %
Nakladatelství: Crew
Překlad: Michaela Kropáčková
Rok vydání: 2022
Vydání: 1. vydání
Jazyk: český
Počet stran: 196
Vazba: brožovaná
Obálka/ilustrace: Tacuki Fudžimoto
ISBN: 978-80-7679-251-7
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme českému nakladatelství Crew.
Najčítanejšie
Jakub Jezdinský
*Zde si představte nějaký velice moudrý a hluboký citát*