{"time":1756316303520,"blocks":[{"id":"P74b_sIGbe","type":"paragraph","data":{"text":"Teď sedím ve sborovně s partou dalších zatracených duší, popíjím sírový čaj (to je pouhý eufemismus, ve skutečnosti je to rozpálená smůla s trochou prášku z očí namísto cukru), a připravuji se na další hodinu s 8.B – třídou pubertálních démonů. Doslova. Ohnivé oči, rohy, drápy, přístup „všechno vím, všechno nenávidím", včetně učitelky - tedy mě."}},{"id":"4ycYkMxeLV","type":"paragraph","data":{"text":"Jsem vyučující Základů Pekelných věd – předmětu, který má démonům pomoci vyrůst v odpovědné trýznitele lidských duší. Teoreticky. V praxi jde hlavně o to, aby neuhasili oheň beznaděje během přestávky nebo neprokousli dimenzionální záhyb na záchodě."}},{"id":"JLOzRVp0Fr","type":"paragraph","data":{"text":"Dnes máme na stole: „Sedmero smrtelných hříchů – historie a využití v praxi". Velmi oblíbené téma. Vždycky se někdo pokusí převést „obžerství“ do bufetu a „smilstvo“ pro změnu zahrnout do domácího úkolu. Jeden démon jménem Brrx (vyslovuje se to s chrčivým podtónem a odkašláním) mi minule na tabuli nakreslil výjev tak explicitní, že se z toho začervenal i samotný Lucifer. Tehdy to náš velký šéf komentoval slovy: „Jsem tu už věky, ale takovou polohu, s tak detailními kresbami jsem jaktěživ neviděl.“"}},{"id":"7yWa11mMXp","type":"paragraph","data":{"text":"Vcházím do třídy. Lavice vzadu hoří, ze stropu stále visí devítinohý radioaktivní pavouk a v rohu učebny se někdo snaží otevřít portál do TikTokového pekla (nová doména pro ty, co sdíleli motivační citáty). Moje milé démony tato nová část věčného utrpení extrémně zajímá. Když před týdnem přišla duše jisté influencerky sem k nám, verdikt pekelného soudu byl jasný. Stane se příspěvkem, který bude mít jen palce dolu! Byla tak odsouzena za své beauty vlogs a sdílení svých přeslazených motivačních citátů, které měli na lidi opačný vliv, než bylo zamýšleno."}},{"id":"UGDYC605Lg","type":"paragraph","data":{"text":"U okna si dva démonci přehazují ztracenou duši. Chudák úředník z Košic, měl zpoždění při vyplňování daňového přiznání a omylem skončil tady. Nutno dodat, že k jeho odsouzení přispělo i to, že pocházel z místa, ze kterého pocházel… To by se člověku z Bratislavy nikdy nestalo. Jeden ze soudců se tam totiž narodil."}},{"id":"XNMhOwel8Y","type":"paragraph","data":{"text":"„Dobré odpoledne,“ začnu svým nejlepším unaveným hlasem. „Odevzdali jste všichni domácí úkol o rozdílu mezi lakotou a hamižností?“"}},{"id":"00wbwG7-2o","type":"paragraph","data":{"text":"Mlčení. Ticho tak hutné, že by se dalo krájet čepelí spravedlnosti. Kterou samozřejmě nikdo v Pekle nemá."}},{"id":"eu7Gu3fBOw","type":"paragraph","data":{"text":"„Moje prostřední hlava ho sežrala,“ oznámí mi Mrrzl, démon, který má tři hlavy, šest tlam a velmi špatné zažívání."}},{"id":"x1-ZDuetzO","type":"paragraph","data":{"text":"„Byla to lákavá nabídka, pančelko,“dodala obviněná hlava a říhla si."}},{"id":"MyjVDgXIEb","type":"paragraph","data":{"text":"Nadechnu se. Počítám do osmi set třinácti. To je počet dnů, co jsem tady. Předtím jsem byla sekretářkou u jednoho příšerně šovinistického šéfa v Horní Dolní. Nasypala jsem mu do kafe projímadlo, a proto jsem skončila tady. Měla jsem mu tam hodit kyanid, potom by možná byl můj trest, stát se pekelnou učitelkou, adekvátní. Mému postavení zde pravděpodobně nepomohlo ani to, že jsem učitele pokládala za věčné flákače, kteří mají jen prázdniny a končí se svou prací v poledne, zatímco my ostatní musíme v práci být do pěti."}},{"id":"7wNdhusC2_","type":"paragraph","data":{"text":"Teď vím, že to byla chyba. Nyní mě za mou bláhovost démoni korigují gramaticky v enochiánštině a způsobují mi takové tiky v obličeji, které dokážou rozbít zrcadla v okruhu pěti kilometrů."}},{"id":"4Z7BzB5mFr","type":"paragraph","data":{"text":"Fler, malá, věčně depresivní démonka se na mě podívá s nihilistickým přesvědčením a prohlásí, že na ničem, včetně domácích úkolů, nezáleží, protože peklo stejně jednou zanikne a zbude z nás jen intergalaktická hmota. Čili cokoliv, co uděláme, a hlavně neuděláme, je zcela irelevantní."}},{"id":"g58xaOLw5z","type":"paragraph","data":{"text":"Ale stejně je mám ráda. Nejspíš je to součástí mého učitelského prokletí. Když mi jeden z nich místo klení použije správný literární citát z Dantovy Božské komedie, moje mrtvé srdce poskočí radostí. Když mi Brrx donese duši, ne zcela zkaženou, jen lehce připečenou, považuji to za zlepšení chování."}},{"id":"-pFu9LbVAp","type":"paragraph","data":{"text":"V pekle neexistuje dovolená. Ani plat. Ale existuje pocit, že i v tomhle chaosu jsem potřeba. Třeba jen proto, že když nejsem ve třídě, démoni se začnou nudit – a pak se přepisují zákony reality. A to nechcete."}},{"id":"kHRBQet5vB","type":"paragraph","data":{"text":"A tak znovu otevřu učebnici, která sama šeptá latinská zaklínadla, zvednu křídu (plamenem obalenou kost padlého účetního) a napíšu na tabuli:"}},{"id":"gctSHPShfk","type":"paragraph","data":{"text":"„Lakomství není hřích, když jde o čas učitele.“"}},{"id":"y2qKjiYqc5","type":"paragraph","data":{"text":"Zaznamenám pohledy. Jeden démon si dokonce zapisuje. Zítra bude zase chaos. Ale dnes... dnes možná přežiji."}},{"id":"-FxCd8AleX","type":"paragraph","data":{"text":"Potom Marocus Albertius II. ve druhé lavici odpálí malou, nepovedenou bombu, která měla být atomovkou a vzhledem k tomu, že se spustí pyrotechnický poplach v celém severním křídle školy, musím hodinu ukončit. Evakuuji tedy celou třídu, depresivní Fler si hodím přes rameno, protože pohyb je podle ní též zbytečný, a jdeme na školní hřiště, které je zarostlé otrávenými rostlinami. Cestou tam poplácám Marocuse po zádech a sdělím mu, že by své manuální schopnosti ohledně výbušnin měl nechat spát a on s nově popáleným obličejem přikývne."}},{"id":"bLYAZglVAq","type":"paragraph","data":{"text":"A tak končí naše první hodina dnešnáho dne. Bez posunu, nových znalostí, ale zato s procházkou na čerstvém a lehce jedovatém sírovém vzduchu a já přemýšlím nad tím, zda se pekelné školství podobá i tomu pozemskému. Na odpověď nemusím čekat dlouho, jelikož mi jeden z kolegů na hřišti strčí do rukou pergamen dlouhý jak cesta ze severu Itálie na jih, s novými pokyny, jak se chovat k inkluzivním démonům a těm se speciálními potřebami. Včetně pokynů, kolik formulářů je potřeba vyplnit ke každému z nich. Ať žije Pekelné Ministerstvo Školství."}},{"id":"IawLuMvunX","type":"paragraph","data":{"text":" "}}],"version":"2.31.0-rc.7"}