Jan Ťuhýček

Info

Prezývka Jan Ťuhýček
Web:
Členom scifi.sk: 308 dní
Naposledy online: 7.01.2020
E-mail: kutsua@seznam.cz
Skype:
Facebook:
Instagram:
Twitter:
YouTube channel:
LinkedIn:
Snapchat:
Aktivita
Index:
Zbierka: 0
Ponúka / Hľadá: 0 / 0
Komentáre: 8
Články: 2
Poviedky: 1

Zbierka - ponúka

Jan Ťuhýček ešte nepridal žiadne dielo do zoznamu, ktoré má navyše.

Zbierka - hľadá

Jan Ťuhýček ešte nepridal žiadne dielo do zoznamu, ktoré hľadá.

Zbierka - najnovšie

Jan Ťuhýček ešte nepridal žiadne dielo do svojej zbierky.

Diskusia

Prípad Vendelína Kornútika.
Tohle je zábavná povídka, ve které se kombinuje kouzlo nechtěného s rozšafným vševědoucím vypravěčem rozdávajícím rozumy jako z předminulého století - a po přečtení mám úsměv na tváři. Dalo by se rýpat do lecčeho, ale jednak bych to zcela jistě nevyjádřil lépe než B. T. Niromwell, a jednak jsem autorovi vděčný za čtvrthodinku lehké zábavy. Přijde mi, že autor je ještě nevypsaný. Přeju mu, aby se nenechal odradit, nezahořkl a pokračoval dál ve psaní.
07.01.2020 10:09:15

Whisper of the forest
Dobře, přiznávám, že nebudu cílová skupina. Mám sice rád některé romance, ale tohle je na mě už moc "dámské růžové". Přitom to ale není blbé. Docela dobře tu autor vyvažuje fantasy a romantickou stránku. Přišlo mi, že to má jasný plán, že autor na začátku věděl, kam chce dospět, a více méně k tomu dospěl. To není málo! Téhle povídce bych vytkl především tempo, protože to je strašlivě pomalé. Povídka je tak utopená v popisu (přírody, pocitů), že se vlastně nic nikam nehýbe. Ve spojení s tím, že se autor štítí používat mnohem víc odstavců, jsem nedokázal udržet pozornost a neustále přeskakoval na další větu v naději, že se už konečně něco začne dít. Taky bych byl osobně radši, kdyby tahle povídka byla napsaná jenom z pohledu Ancelin - když tam totiž někde uprostřed bleskne Yanis, jako postava, z jejíhož úhlu pohledu se vypráví, měl jsem pocit, že mu narostla vagína - bylo to totiž k nerozeznání od pohledu Ancelin. Šťouravá: Pročpak se tahle povídka nejmenuje slovensky? U nás v Čechách mají lidé slovenštinu za mimořádně libozvučný jazyk, schopný vyjádřit každou nuanci. Ty, autore, svůj vlastní jazyk tak nevidíš? Dát povídce anglický název, ale pak mít text slovensky je minimálně marketingově zavádějící.
07.01.2020 09:05:23

Story of a red-hairred warrior
Povídka se mi líbila. Má v sobě napětí a těžkou volbu (ty jsou vždycky čtenářsky vděčné). Základní otázka toho příběhu je - k čemu je dobrá Irida, když neumí bojovat. Líbí se mi autorova odpověď (k tomu, aby měla rodinu). Chápu to správně? Pokud ano, dalo by se na povídce trochu zapracovat, aby tohle téma vystoupilo do popředí - jsem si jistý, že by to mohla být vynikající povídka. Prosím, prosím, autore, smutně koukám, používej víc odstavce - je velice obtížné ten masivní blok čtyř odstavců číst na internetu, pořád se v tom ztrácím. A ještě jedna věc - v předposledním odstavci se najednou postavou, z jejíhož pohledu se vypráví, z Amity stává Irida. Je to neuvěřitelně matoucí. Tyhle skoky z hlavy do hlavy by se měly v povídce omezit na minimum a nikdy by neměly nastat v jednom odstavci. Chudák čtenář z toho pak má guláš.
06.01.2020 17:58:08

Návšteva ZOO
Ha, variace na nejstarší sci-fi povídku všech dob: Dva astronauti ztroskotají na neznámé planetě a po čase zjistí, že se jim nepodaří odletět. Jmenují se Adam a Eva. De facto to není povídka. Závěr to trochu oživuje, ano, když si čtenář uvědomí, že měl celou dobu čtení špatnou perspektivu, ale to nic nemění na tom, že je to nekonečný popis toho, co jsme viděli v zoo.
06.01.2020 17:38:04

Legenda o Ronagorde
Velice jsem si užil čtení téhle povídky. Má atmosféru a líbí se mi plastičnost popisu, který využívá více než jeden smysl (tj. zrak), ale také chuť, hmat, čich. Jazyk je lotyština (než jsem si to ověřil, tak jsem tipoval polabské Slovany) - vychází i další reálie v téhle povídce z lotyšského folkloru? Jestli ano (a já to nepoznal), je to další plus. Postava vypravěče Martinse mi docela konvenovala - líbilo se mi, že i když prohlašuje, že královnu nemiluje, už jenom to, jak si jí všímá, svědčí o tom, že ho přitahuje. To bylo dobře provedeno. Co bych vytkl: Pomsta dědičky je pěkné téma, ale vypovědět ten příběh celý, to není na krátkou povídku, ale na román. Není OK, když se na konci objeví záporák, o kterém do té doby nic nevíme, a Ilse ho porazí způsobem, na který nevidíme, jak se připravovala. Chtělo by to pevnější kompozici, ujasnit si, jakou část příběhu vlastně autor chce vyprávět a co je pointou. Obojí mi přišlo, že bylo dosti nejasné. Nakonec tu jsou tři příběhy tří postav - Martinse, Ilze a její matky, které spolu sice nějak souvisí, ale jsou každý o něčem jiném a do jedné povídky se všechny tři nevejdou. A s tím souvisí i volba vypravěče. Vypravěč Martins je fajn chlap, ale vlastně za celou povídku je to jen komentující přihlížející, jediná akce, do které se dostane, je z flashbacku. Protože je toho v příběhu tolik, tak vlastně autor ani nedokázal pořádně vyždímat potenciál, který mu nabízel vnitřně rozporný vypravěč - chtěl zabít Elgarse, ale nemohl, chtěl se s ním utkat v turnaji, ale vychovatelé mu to zakázali, chtěl mít sex s královnou, ale je oddán svému pánu.
06.01.2020 17:24:41

Minirecenzie

Jan Ťuhýček ešte nepridal žiadnu minirecenziu.

Poviedky

Kapr

Zlatá rybka splní mé nejvroucnější přání

2 komentárov