Za starých časů...
Pobavilo mě to. Ovšem, co si budeme nalhávat, je to taková literární verze animovaného strašidelného filmu od Disneyho. Na námětu skutečně není nic originálního a je provařený tak, že ani pan Woodhouse by na něm nenašel nic závadného (zdravíme Jane Austinovou). Největší nedostatek je pak nedostatečně promyšlená struktura, takže povídka moc dlouho začíná a moc rychle a nepatřičně končí. Nedá se tomu však upřít jisté kouzlo ve vyjadřování - a proto bych si rád od tohoto autora přečetl víc. Nezastírám, že upírova řeč mě rozesmála, a líbí se mi bohaté jazykové vyjadřování (tady si nejsem jistý, jestli to ale není dáno spíš tím, že já a autor jsme každý doma v jiném nářečí). Korektorskýma očima je tam pár čárek na špatných místech a jinde naopak chybějí. Pozor na shodu přísudku a podmětu, i naši moravští spoluobčané si pletou, že "záda bolely" místo "bolela". Jinak obrovský vykřičník a k zamyšlení: pozor na nářeční projevy, když nejsou zamýšlené: "Ho neskolí..." není spisovná čeština, ale hanácký dialekt.
05.10.2024 15:36:50

Krása Jantárových očí (recenzia: Mycelium I)
Dík za recenzi. Mycelium jsem přečetl celé - přesněji řečeno zhltl. Zápletka je v podstatě dokonalý seriál z HBO: navnadí vás nepochopitelná záhada, ale než se stačí rozluštit, už se vrší další a další. Počet postav a jejich dilemat narůstá, celý děj bobtná do něčeho, co připomíná soap operu. Tematicky se primárně řeší rodinné vztahy, ale také vztah člověka k náboženství. Akční scény tam jsou, ale pochybuju, že to někdo čte kvůli tomu. Když jsem čekal na jednotlivé další díly série, připadal jsem si jako fanoušci Hry o trůny, kteří čekají na další řadu. Zpět si říkám, že ten hype byl přehnaný. Stalo se mi, že mě vysvětlení záhad nezaujalo tolik jako jejich samotné zapletání a odešel jsem od knihy lehce rozčarovaný. Přesto jsem přesvědčen, že tahle série je to nejlepší, co se dá číst v dnešní české fantastice. Autorčin cit pro jazyk je mimořádný. Umí vykreslit postavy tak, že žijí a dýchají před vašima očima - a žádná z nich není černobílá, protože v knize nejsou žádní kladní hrdinové. A i když nekonečné intriky v intrikách začnou nudit, pořád je tu nedostižný pocit nerozluštitelného tajemství, cizosti mimozemské kultury, svébytná forma magie (říká se jí - po vzoru jakýchsi potrhlých výzkumů prováděných v 70. letech v Československu - psychotronika), snová vize technologií založených na podhoubí (myceliu) a spoustu dalších fascinujících nápadů. Nemůžu než doporučit, ale připravte se na to, že je to mamutí epos na mnoho a mnoho zimních večerů.
23.02.2024 14:02:26

Pýthie: Chlapská sonda do žánru červené knihovny (recenze)
Klobouk dolů za odvahu - není mnoho mužů ochotných přiznat se, že čtou romantiku.
05.05.2022 14:53:11

O rybárovi a perle
Taky se omlouvám za pozdní komentář. Styl i worldbuilding je naprosto dechberoucí. Autorské rozhodnutí upozadit jakýkoliv konflikt považuju za zvláštní, ale myslím, že chápu. Šlo o vytvoření něčeho lyričtějšího, méně mainstreamového, takové vyhřáté útočiště pro zraněnou duši. Myslím, že při tomhle záměru se tomu nedá nic vytýkat. Občas se člověk potřebuje přiotrávit sacharózou, aby měl sílu na to, zítra zase vstát a dát se znovu do boje.
09.08.2021 14:10:35

Naulun, pán oblohy
Neuvěřitelná atmosféra, fakt skvělé. Kdybys to chtěl rozpracovat, stálo by za to víc podojit ten okamžik překvapení ve finále povídky. Větu "Pre tých, čo nezapadajú, sú pripravené cesty, po akých by druhí kráčať nemohli." si odnáším jako moudro dne otce Furata:)
24.03.2021 11:03:10