Jestli se řadíte k fanouškům japonského komiksu, jméno Džundži Itó jste už jistě museli slyšet. Ještě aby ne, když se řadí mezi přední autory japonského hororu a několik jeho děl již vyšlo i v českém překladu. Po legendární Spirále a Rybách jsme se konečně dočkali dalšího z jeho ikonických děl: Tomie. Ta před pár měsíci vyšla, stejně jako zbytek jeho příběhů, v nakladatelství Crew s nevídanými necelými 800 stránkami. Ona ještě aby nebyla dlouhá, když v sobě schraňuje povídky za více než 30 let práce. Doufám, že jste připraveni se bát, protože po přečtení Tomie vám může dělat problém zaspat.

Představte si následující: jste studentem typické střední školy v docela normálním městě. Jak už to tak bývá, v okolí se toho děje asi tolik, že drby, kdo komu zrovna ukradl rajčata ze zahrádky, jsou nejzajímavějším tématem. Když v tom se stane vražda. A ne jen ledajaká. Vaše spolužačka Tomie, školní kráska, která zamotala hlavu nejednomu klukovi, je brutálně zavražděna a rozřezána na tak malé kousíčky, že i samotná policie má problém všechny dohledat.

Taková událost vámi samozřejmě otřese, nic vás však nepřipraví na to, co vás čeká delší den ve škole. Během truchlení nad její ztrátou na začátku vyučování nenakráčí do třídy nikdo jiný než sama Tomie, zdravá jako řípa. Zemřel snad někdo jiný a policie se spletla? Nebo se Tomie vrátila ze záhrobí jako duch a rozhodla se své spolužáky strašit?

Správně není ani jedno. Tomie není žádný duch, ale zároveň se nejedná ani o člověka. Ani po dočtení si nejste přesně jistí, čím je. Lze ji pouze definovat jako záhadně stvoření, které svojí krásou imponuje mužům natolik, že se do ní tak zblázní, až nejsou schopni myslet na nic jiného a poslouchají ji na slovo. Jenže čím víc do ní jsou zamilováni, tím větší mají touhu Tomii usmrtit a rozsekat na malé kousíčky. Nejednomu by to mohlo přijít jako naprosto tragická vlastnost, ale pro Tomii se jedná o základní způsob reprodukce. Pokaždé, co je rozsekána, se z každého kousíčku může stát její nové já a ona mezi mužskou populací může tropit potíže vesele dál a na více místech.

Příběhy samotné by šly rozdělit na dva základní typy. Buď Tomii potká mladý muž, který se do ní neskutečně zamiluje a naprosto si tím zničí život, nebo na ni narazí mladá dívka, která se s ní dostane do křížku. Ačkoliv ve svém námětu mohou příběhy působit repetitivně, nemohlo by to být dále do pravdy. Díky tomu, že si jako téma každé povídky Džundži Itó zvolí jinou zvrhlost či grotesknost, sedíte při čtení pokaždé na kraji židle a se zatajeným dechem očekáváte, jaká obludnost na vás vyskočí příště.

Tomie totiž není váš typický vizuální horor. Ačkoliv ano, v průběhu knihy narazíte na značnou řádku děsivých monster, ve svém základu každý příběh odráží nějakou špatnou lidskou vlastnost či zvrhlost. A přesně v tomhle propojování nechutných monster z těch nejtemnějších snů s naprosto fádními věcmi, jako je touha, žárlivost, unáhlenost nebo zrada, exceluje. Tím pádem, ačkoliv každá povídka na venek působí nereálně a její děsivost spoléhá většinou na vizuálním hororu monster, se nám při bližším prozkoumání nabízí mnohem temnější a uvěřitelnější příběh. Přesně proto si zde dovolím tvrdit, že v tomto spočívá kouzlo celé sbírky. Kombinace něčeho naprosto běžného a proveditelného s naprosto bizarním.

Jak jsme již zmínili v úvodu, jedná se o sbírku autorových povídek s postavou nádherné Tomie za více než 30 let práce. První povídku dokonce sepsal ještě v době, kdy aktivně působil jako dentista ve své malé ordinaci v Nagoji. Horor a manga pro něj v té době představovaly pouze koníček. Rád popouštěl uzdu své fantazii a vymýšlel děsivé příběhy, nikdy se ovšem nemělo jednat o živnost. Jako zubař se na umění nijak zvlášť nezaměřoval a v prvních kapitolách je jeho nevykreslenost dost vidět. I přes to všechno ale Tomie v soutěži o Umezuovu cenu, prestižní japonské soutěži s hororovými komiksy, uspěla a pomohla tak Itóovi nastartovat kariéru coby komiksového umělce.

Díky tomu, že Tomie představuje průřez autorovy tvorby, můžeme napříč knihou krásně pozorovat, jak se postupně vyvíjel. Povídku od povídky se příběhy stávají troufalejší a bizarnější, kresba se zlepšuje sedmimílovými kroky a postupně přibývají i typická znetvořená monstra. Pokud vám tedy nesedne prvních pár kapitol, rozhodně nepřestávejte ve čtení. Ačkoliv nejsou stejně kvalitní, jako zbytek jeho tvorby, pořád mají své kouzlo.

Jestli kromě grotesknosti Džundži Itó v něčem exceluje, je to schopnost pracovat s rozvržením panelů na stránce a s formátem dvojstran. Nejvýraznější je v tomto jeho způsob odkrývání monster, kdy předtím, než spatříme, čemu musí naši hrdinové čelit, vidíme na konci stránky pouze jejich vyděšený výraz. To nás jakožto čtenáře zanechává v nejistotě, jelikož díky tomu nevíme, co nás čeká za obludnost na další straně. Díky tomu si kniha udržuje parádně hutnou atmosféru. No přiznejte, kdy jste se naposledy vyloženě báli otočit stránku kvůli tomu, co vás tam na ni čeká?

Co ovšem nejde na plné čáře pochválit, je české vydání od Crwe. Jistě, kvalita tisku a papíru je na špičkové úrovni. Nadstandardní sazba zvukových efektů a náhodných popisků pohladila po duši. Překlad Anny Křivánkové, až na pár zádrhelů ve slovosledu a topornosti některých postav, se také četl jedna báseň. Ovšem celé to tahá dolů rozhodnutí pro měkkou vazbu. Nechci zde znít jako nějaký pedant, kterému kvůli jedné vadě na kráse přijde hned celé vydání špatné. Rozhodně si to ani nemyslím, akorát mi jde o praktičnost.

Ona se totiž brožovaná kniha o 800 stránkách nejen špatně přenáší, ale i špatně čte. Jasně, existuje mnoho různých dlouhých románů, kterým vyšlo brožované vydání a těší se značné popularitě. U těchto knih se ale větší délka vyvažuje zvolením tenčího a méně kvalitního papíru, čehož u komiksu, a mangy obzvláště, prostě učinit nejde. Kdyby panely byly na zašlém papíře a prosvítaly, čeští a slovenští fanoušci mangy by prskali, že titul nedosahuje nutné kvality. Když tedy zkombinujeme počet stran, silný, kvalitní papír a brožované vydání, vyjde nám z toho maximálně tak cihla, která bez porušení vazby nejde reálně číst jinde než doma v posteli. A i tam se každou kapitolou strachujete, jestli jste si náhodou nepoškodili vazbu. Je možné, že zde mělo jít o další strašidelný prvek k již hororové manze. Nic to ovšem nemění na tom, že provedení je značně nepraktické a snad každý by si radši připlatil za vydání vázané. Ušetřit se hodí, ale radši budu mít doma knihu než tikající salátovou bombu.

Tomii rozhodně nelze upřít mnoho kvalit. Přeci jen není považována za jednou z nejlepších autorových děl pro nic za nic. Čeká vás tak kvalitní kresba, psychologicky orientované mrazící příběhy a notná dávka groteskních monster. Fanoušky hororu soubor bezesporu potěší a lidi, kteří strašidelnému žánru až zas tolik neholdují, nejspíš díky své mírnější nátuře zase naopak zaujme. Ideální kniha pro každého, kdo má alespoň trochu pro strach uděláno.

Nakladatelství: Crew

Překlad: Anna Křivánková

Rok vydání: 2022

Vydání: 1. vydání

Jazyk: český

Počet stran: 748

Vazba: brožovaná

ISBN: 978-80-7679-225-8

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme českému nakladatelství Crew.